V r. 1727 byl stav 439 kohoutů a 1507 slepic, celkem 1946 kusů. Pode Instrukce bez výslovného povolení majitele nesmí být prodána žádná bažantí slepice. Pro chov bažanta zůstala stará mochovská bažantnice, která tvoří komoru nízké zvěře. Každoročně vydávala podle úrodnosti toho roku při dvoudenním honebním programu 1.000 – 2.000 kusů nízké zvěře, převážně bažantů. Péče o bažanty, navazující na osvědčené způsoby chovu bažantí zvěře zůstala obdobná až do současné doby.

Určitým zlomem bylo období let 1968 – 1970, kdy do té doby převažoval divoký chov bažanta, s přírůstkem z přírody a k tomu ročně se sbírala vejce z ohrožených míst a líhlo v umělých líhních pro chov dalších 1.000 bažantů. V té době roční výřady představovaly 5.000 ks drobné zvěře, z toho 4.300 ks bažantů a 700 zajíců. Od té doby se stav divoké populace bažantů natolik změnil, že v současnosti prakticky neexistuje přírůstek z přírody a divoký chov bažanta.

Uznaná bažantnice Mochov o výměře 742 ha je bažantnicí remízkového typu, kde jádrem je lužní les Mochov, s 87 ha lesa.
Odchov bažantů se uskutečňuje formou polodivokého chovu, což je svým způsobem napodobení přírodního chovu. Líhlo se v umělých líhních ( Bios, Victoria ) a dnes převážná část bažantích kuřat se nakupuje buď 1 denních nebo častěji několika týdenních. Odchovaní bažanti se vypouštějí v 7 -8 týdnech z voliér do volné přírody, aby postupně získaly orientaci okolního prostředí, ostražitost proti škodné a svým způsobem i návyky a létavost divoké populace bažanta.

Převážnou část loveckých skupin tvoří zahraniční klientela.